Trh s kryptoaktivy za poslední měsíce zraje a nachází si své místo v regulovaném světě. Pro regulační orgány je náročné, aby držely krok s vývojem trhu a v této oblasti účinně uplatňovaly stávající regulační rámce. Rostoucí počet kryptoaktiv a jejich různorodost vznik regulací v této oblasti výrazně zpomaluje. Činnosti, které v současné době nespadají do rámce cenných papírů, a různé politické přístupy vlád a zákonodárců po celém světě směrem k trhu kryptoměn jsou tvrdým oříškem pro zákonodárce po celém světě.
Některé banky jsou pro otevření svého podnikání i v čistě digitálním prostoru, zatímco jiné tento trh a jeho úspěchy prozatím kritizují. Kromě toho vidíme kryptoměnové burzy a další digitální firmy, které se stěhují do konzervativní oblasti bankovnictví, aby využily své klientské základny a digitální a odborné znalosti nových aktiv při zavádění inovativních produktů.
Ze stovky nejvýznamnějších bank (podle výše aktiv ve správě) investovalo 55 z nich do kryptoměn a/nebo společností souvisejících s blockchainem. Buď přímo, nebo prostřednictvím dceřiných společností. Nejaktivnějšími investory založenými na počtu investic do blockchainových společností jsou Barclays (19), Citigroup (9), Goldman Sachs (8), J.P. Morgan Chase (7) a BNP Paribas (6).
Využití kryptoaktiv ve finančních službách se výrazně zrychlilo i kvůli pandemii COVIDu-19. Zavedení provozovatelé budují nová řešení a obchodní příležitosti pro kryptoaktiva, aby lépe sloužila svým uživatelům. Na finančních institucích je potom zavedení potřebné regulace a zpřehlednění celého ekosystému.
Kryptoaktiva jsou kryptoměny, stablecoiny a do určité míry i měny digitální centrální banky (CBDC). Stávající názvosloví obecně rozlišuje tři hlavní kategorie kryptoaktiv. Platební tokeny, utility tokeny a bezpečnostní tokeny. Některé jurisdikce přidaly jako další kategorii „hybridní tokeny“. Oblast kryptoaktiv si především zaslouží konzistentní klasifikaci a terminologii, což může výrazně ovlivnit veřejné vnímání tohoto trhu.
Kryptoměny se za poslední tři roky staly větší prioritou pro tvůrce finančních politik, regulátory a mezinárodní standardizátory. Na mezinárodní úrovni do diskuse přispívají různé orgány, například G20, G7, Rada pro finanční stabilitu (FSB), Mezinárodní organizace komisí pro cenné papíry (IOSCO), Basilejský výbor pro bankovní dohled (BCBS), Financial Action Task Force (FATF) a další. Vyřešit výše identifikované problémy a harmonizovat trh i jeho infrastrukturu je výzvou pro všechny, kdo k tomu mají co říci. Ekosystém kryptoaktiv je třeba dobře popsat a definovat, až pak může být regulován.
Vzhledem k množství potencionálních výhod, které v kryptoaktivech spatřuje stále více lidí, je potřeba, aby regulační orgány zvážily, jak rizika nejlépe zmírnit a umožnit inovacím prosperovat. Aktuální regulační rámce nejsou prozatím vybaveny k využití výhod nových technologií a současně k podpoře inovací a hospodářské soutěže. Cílem je také zmírňování rizik pro koncové spotřebitele, finanční systém a eliminace rizik pro banky z hlediska bezpečnosti a spolehlivosti.
Regulační orgány uznávají, že kryptoaktiva jsou tu. Měly by podporovat jejich plné začlenění do světa financí. Přece jen poskytují bezpečné platby, zlepšují ovládání financí a účinnost transakcí. Jak uvádí BCBS ve svém dokumentu, adekvátní regulace jsou potřeba, aby úřady měly nástroje, znalosti a technologie k evoluci nebo vytváření kryptoaktiv a budování příslušných regulačních rámců v dohledné době.
Česká akciová společnost XIXOIO ve spolupráci s Krypto Bankovní CeDeFi asociací BACCA, uspořádala na konci roku 2018 v Praze dvoudenní mezinárodní konferenci o kryptoaktivech, které se účastnily významné autority z tradičního i kryptotechnologického světa. Pokud vás zajímá jak se k tématu vyjádřily, videa z konference najdete zde: https://www.bacca.io/prednasky-a-konference